Dánsko přijalo legislativu, která z pilotního programu léčebného konopí učiní trvalou součást národního systému zdravotní péče, což je považováno za vítězství pacientů. Nový zákon, známý jako L135, byl poprvé navržen v listopadu 2024 a prošel rozsáhlými konzultacemi. Navzdory tomuto pokroku zůstává systém úhrad léčebného konopí pro domácí podniky významným problémem, což vede k výzvám k reformám před oficiálním spuštěním programu 1. ledna 2026.
Pilotní program, který je aktivní od roku 2018, posloužil přibližně 1 800 pacientům a vydal přibližně 20 000 receptů. Mnoho zúčastněných stran v konopném průmyslu, včetně Jeppeho Kroga Rasmussena, generálního ředitele společnosti DanCann Pharma, však vyjadřuje obavy, že zásady úhrady jsou nedostatečné. Tvrdí, že současný systém je zásadně chybný a je třeba jej řešit, aby byl zajištěn účinný a funkční přístup pacientů k léčebnému konopí.
Thomas Skovlund Schnegelsberg, generální ředitel společnosti Stenocare, kritizoval novou legislativu za to, že bez větších změn kopíruje rámec stávajícího pilotního programu. Poukázal na to, že vláda zvolila konzervativní přístup a rozhodla se neřešit významné problémy v rámci stávajícího systému. Tato absence změn je znepokojující zejména pro podniky, které se potýkají s nevyváženým úhradovým prostředím, kde jedna lékárna dominuje trhu díky příznivým vládním úhradám. Tato lékárna, jedna ze dvou v Dánsku, které mohou vyrábět magistraliter přípravky z konopí, údajně v posledních letech vydělala stovky milionů dánských korun prodejem výrobků za výrazně zvýšené ceny.
Údaje předložené společností DanCann v roce 2022 poukázaly na výrazný kontrast v míře úhrady: přibližně 85% nákladů na magistraliter produkty THC bylo pokryto dotacemi, zatímco pouze 37% nákladů na konopí v rámci pilotního programu bylo uhrazeno. Během čtyřletého období bylo na magistraliter produkty poskytnuto více než 93 milionů DKK veřejných dotací, zatímco na produkty v rámci pilotního programu pouze 17 milionů DKK. Tento nepoměr motivoval pacienty k volbě dražších magistraliter variant, které jsou často 6-7krát dražší než varianty dostupné v rámci pilotního programu.
Schvalovací proces pro magistraliter přípravky je podstatně rychlejší než pro přípravky v rámci pilotního programu a umožňuje lékárnám vyrábět nové přípravky během jednoho týdne, zatímco společnosti v pilotním programu čelí zdlouhavým a nákladným lhůtám pro vývoj. Schnegelsberg poznamenal, že většinu trhu s léčebným konopím v Dánsku získává tato jediná lékárna, která si přivlastnila přibližně 50% z celkového odhadovaného ročního obratu 60 milionů dánských korun (přibližně 6,8 milionu liber).
V současné podobě zákon neupřesňuje, kolik výrobků může být schváleno najednou, což omezuje možnosti společností rozšiřovat svou nabídku navzdory výzvám vlády k posílení konkurence na trhu. Kromě toho neexistují jasné pokyny pro pacienty týkající se řízení vozidel při léčbě léčebným konopím ani dostatečné lékařské vzdělávání pro lékaře.
Navzdory těmto problémům zůstávají vedoucí představitelé odvětví optimističtí, pokud jde o potenciál reforem. Konečná verze zákona L135 uděluje ministerstvu zdravotnictví a Dánské agentuře pro léčivé přípravky pravomoc provádět nezbytné změny. Zúčastněné strany doufají, že podněty z veřejné konzultace ovlivní úpravy, které budou tyto přetrvávající nerovnováhy řešit ještě před oficiálním přechodem programu do trvalého stavu.
Rasmussen i Schnegelsberg se shodují na tom, že ačkoli současný právní rámec obsahuje značné nedostatky, zavedení trvalého zákona o léčebném konopí je pro tisíce pacientů v Dánsku, kteří se spoléhají na léčbu konopím, zásadním krokem vpřed.
Czech 
English 
Spanish 
German